 |
|
 |
Jsou přesně rovnoběžné, od
sebe vzdáleny v různých vzdálenostech od 13 - 30m a přetínají celý
kopec v délce 400m. Probíhají směrem přesně od severu k jihu, jak jest
patrno na nákresu. Velikost balvanů dosahuje až 1m, tedy dosti značná,
a řady jsou celistvé, t.j. kameny tvoří celistvou řadu.
Na první pohled zdálo by se, že jde patrně o pouhý úkaz geologický, jak
také dokládá J. N. Wondřich, který popírá umělý jejich původ. Rovněž
Stocký a Schránil považují tuto domněnku za správnou. Podrobnějším
zjištěním jest však podle mého přesvědčení tato domněnka vyvrácena.
Složení celého kopce, tudíž i podklad pod řadami tvoří zvětralá opuka,
kdežto kameny samy jsou složením křemenec, tedy původu mnohem staršího.
Tato okolnost, jakož i
přesný směr řad, myslím, ukazují, že jde skutečně o cennou
prahistorickou památku.
Dosud však nebyl zjištěn pravý účel uvedených řad.
Podle jedné domněnky měly tyto řady býti jakési astronomické linie,
určující pohyb slunce a polohy význačných hvězd.
Jiní badatelé domnívají se, že účel řad jest náboženský (z doby
pohanské), což by snad bylo pravděpodobnější.
V každém případě jde však o zajímavý nález, nad kterým se i laik
pozastaví a zamyslí nad minulostí našich dávných předků.
zpracováno na podkladě článků z časopisu Vesmír rok 37/38 ročník XV a z Astronomických otazníků
Pozn. red.: Překvapuje, kolik zjevů je v přírodě, kde nenajdeme v geologii běžné vysvětlení. V našem případě to svádí k nemyslitelnému výkladu, že kameny byly naneseny uměle člověkem a zaráží ovšem, že jde o tak četné řady a to na celém velkém kopci. Hlavní důvod je ten, že nejde o žíly - horniny povrchu nepokračují do hloubky, nýbrž leží na povrchu. Ale to, že leží v paralelních řadách je nápadné. Vysvětlení by mohlo být, že jsou to zbytky někdejšího příkrovu: podél puklin pronikly vody, stmelily písky a tak, když některé horniny odvětraly, zůstaly jen stmelené, zpevněné křemité pískovce, tvořící řady. To je příklad přirozených vysvětlení