Naučná stezka Kounovské kamenné řady

Obsah

Cesta - jak jí znám já

dáme se kolem rybníka, kolem obecního úřadu, dále kolem kostela až vyjdeme na konec vsi, do mírného kopečka, přejdeme po mostě přes trať, (ČD číslo 125, Rakovník - Louny), a dáme se stále k lesu. Po příchodu do lesa začíná pořádný kopeček, dáme se kolem kaple U svatého Vojtěcha - patrona obce, (neustále zavřená), uvnitř - alespoň přes zavřené dveře - je pouze lešení, neustále do kopce až přídjeme na rozcestí a odsuď je to už kousíček, kolem hájovny a už sme tuná. Ještě k té kapli, před rokem 1945 se zde konala slavná procesí a v kostelíku se sloužila mše.

- jak jí popisují ostatní

na silnici která vede z obce směrem na Lhotu nad Džbánem, kolem hřbitova, až téměř k žst.Mutějovice, kde "narazíme" na naučnou tabuli, na kterých si přečteme něco o "Kounoských řadách" a po pěti tabulích jsme už tam.

Co to je

Naučná stezka se nachází v geomorfologickém celku Džbán poblíž Kounova, na náhorní plošině zvané Na rovinách. Upozornil na ně poprvé pan učitel Patejdl, psal se rok 1934. Je to plošina tvořená především pískovci a opukami, které vznikly v druhohorách, kdy toto území bylo zaplaveno mořem. V třetihorách byly vrstvy hornin zdviženy a vznikla tabulová plošina. Ta je tvořena množstvím údolí od jihozápadu na severovýchod, jež vznikla vodní erozí, mrazovým zvětráváním a pozdějšími sesuvy půdy. Z původní plošiny se zachovaly jen některé svědecké kopce (Džbán 535 m, Rovina 516 m). Džbán se rozkládá přibližně uprostřed mezi městy Kladno, Slaný, Žatec, Louny a Nové Strašecí a je zhruba vymezen vrstevnicí 400 m n.m. Pro tuto oblast je příznačné bohatství lesů, které navazují na zemědělské a průmyslové oblasti středních a severních Čech a jsou přirozeným útočištěm rostlin a živočichů člověkem vytlačených z kulturní krajiny. Džbán má hodnoty klimatotvorné, rekreační a estetické. Osobitá přírodní společenstva jsou cenná pro příští generace. Jejich záhadou se zabývají jak astronomové, historikové, geologové tak i mnoho jiných vědců
Kamenné řady, jejich vnik je datován asi do 7 st. před Kristem, tvořené z křemencových balvanů, se nacházejí jak v mlází, tak i v lese. Jejich průměr je 0,8 metru a nacházejí se ve 14 téměř úplných řadách, každá v rozmezí 400 až 450 metrů, což je téměř 2500 kamenů. Největší z nich se jmenuje Gibbon I, váží okolo 6 000 kg.
Jsou to jednou z mála kulturních památek tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Když byl prováděn v 70. letech 20. století průzkum v této oblasti, byl datován do blízkého hradiště z doby halštatské, zatím ale nelze přímý vztah nijak prokázat. Uvažuje se o astronomických, kalendářních, či kultovní povaze naleziště v daleké minulosti nepřesahují rovinu hypotéz. Je zde také názor, v kterém se opírá původ kamenů v novověkém původu řad, souvisejícím s rozměřováním lesních parcel, to má určitou historickou souvislost v písemných pramenech. Přijmeme-li jakoukoliv možnost, je třeba tyto kameny vnímat a chránit jako přímý otisk našeho života a úsilí předků v této oblasti naší krásné země. Na stezce se chovejte tiše, neničte rostliny ani živočichy,

Několik málo článků o "kamennech"

Záhadné kamenné řady u Kounova

článek z časopisu VESMÍR, časopisu o šíření přírodních věd a jejich užití (ročník XV 1936-7)

Záhada kamenných řad u Kounova a pylová analýza

RNDr.Vlasta Jankovská, CSc., bot. ústav AV ČR, BRNO

Klub psychotroniky a UFO

B.Krčmář, Š.Krčmářová -Kounov - kamenné řady

Džbán - info z Městské knihovny v Rakovníku

iDnes - Kounov: český Stonehenge?

iDNES.CZ, Ladislav Kryzánek